Co dělat, když si pes kouše packy

Důvodů, proč si pes kouše packy může být hned několik. V první řadě, když tento jev zpozorujeme, měli bychom psovi v kousání zabránit. Packy zkontrolujeme – jestli tam není zapíchnutý cizí předmět, jestli není kůže v mezi-prstí začervenalá. V případě, že najdeme “dírku” nebo drobné poranění, můžeme vypláchnout roztokem bedatiny nebo hypermanganu. Hypermangan je součást našich psích lékárniček. Psovi uděláme obvaz tlapy a psa objednáme na veterinární ošetření (v pacce může být cizí těleso, které následně může způsobit zánět). V případě, že je kůže začervenalá nebo nic nenajdeme, můžeme psovi tlapu opláchnout vodou a vysušit. Kdyby kousání pacek nepřestalo ani po opláchnutí, můžeme podat antihistaminika pro psy (např. Fenistil kapky), který příp. svědivost zklidní. V případě, že se tento problém opakuje, měli bychom navštívit veterinárního lékaře (může se jednat o alergii a to jak potravní, tak sezónní např. na trávy apod). Tlapky bychom měli vždy oplachovat po procházce v zimním období, když se pes pohybovat na prosolené silnici/chodníku. Chemická sůl narušuje tlapky a dochází k vysoké svědivosti. Drobným poraněním pacek od soli můžeme předcházet použitím balzámů na packy, které jsou uzpůsobeny k tomu, aby tlapku chránili. Packy si ale psi často okusují i z psychických důvodů (z nudy a pod). Dnes najdete spoustu dobrých “psích psychologů” či výcvikářů, kteří vám dokáží s tímto problémem pomoc.  Kousání tlapek, ale může být i neurologický projev. Často u neurologických psích pacientů, pozorujeme olizování nebo kousání pacek. Stav se většinou stupňuje a přidávají se občasné nebo akutní bolesti zad, nahrbený nebo prosebný postoj. Pes bývá často neklidný, jakákoliv poloha je mu nepříjemná (neví, jak si má lehnout, nechce sedět, nechce stát, spíše pochoduje či polohy často mění), může se přidat i občasné „škrtání“ tlapkou o zem – v tomto případě vyhledáme veterinární kliniku s neurologem.